Jedu na hory. Toť asi nejzásadnější věc poslední doby. I když asi není... jen zastiňuje vše ostatní, protože je to jediná dovolená, na kterou se půl roku dopředu těším. Sice neznám nic depresivnějšího, než když opravdu hodně svítí slunce a přitom je venku kosa, že samotný lyžařský zážitek ze sjetého kopce není dostatečnou motivací pro to, abych vylezl z postele. Když se k tomu ale přidá několikahodinový pitný režim v odpoledních hodinách, kdy jsme všichni znaveni sportovními výkony, majitel baru původem odněkud z bývalé Jugoslávie, který mluví všemi jazyky (z každého zná jen číslovky a svůj sortiment) a v přehrávači najde písně podle klientely (u čechů jsou to Kabáti a Elán, kteří zní v jižním rakousku podstatně líp, než kdekoliv jinde, například u táty v autě) stává se z toho lyžování docela přijemný zážitek!
Byl jsem se v sobotu mrknout s týmem z práce na Zumba párty v Kampusu Bohunice jako součást představení a Zumba je docela zajímavá věc :-) sice každý komu jsem o ní řekl ji sepsul, že je to blbý a na nic, ale mě se to líbilo! Plus jsem dostal potítko a čelenku který asi nikdy nevyužiju, ale je to další z věcí, které je dobré mít. Na druhou stranu... co není dobré mít?!
Taky jsem si byl vsadit na sportovní utkání! Podle jednoduchého pravidla, že čísla nikdy nelžou jsem to tam sázel jedno za druhým bez ohledu na to co to vůbec je za sport a z padesáti korun měla být výhra skoro dva tisíce! Pak jsem se zaměřil na prohlídku tiketu a trochu mě překvapilo že jsem tipoval Maďarskou ligu a tenisovou čtyřhru v Acapulcu, která mimochodem nevyšla, což bylo celkem paradoxní protože zrovna ten tenis jsem okoukal z lístečku který měl pán za přepážkou na lístečku s nápisem, že na tyhle tipy má vsadit deset tisíc! Mě to sice štvalo, ale co teprve ho...
Nemůže být každý den posvícení.
Žádné komentáře:
Okomentovat